Dehtování komína není jen estetický nebo pachový problém – může vést k vážnému poškození topného zařízení, samotného komína i konstrukce domu. Dehet je lepkavá, tmavá usazenina, která vzniká při nedokonalém spalování.


Pokud se dehet dlouhodobě hromadí, může poškodit kotel nebo kamna, způsobit praskliny ve zdivu komína, pronikat do omítek v podobě skvrn a zápachu, a v krajním případě způsobit i požár.


S nástupem moderních kotlů a kamen, které jsou konstruovány pro vysokou účinnost a tím pádem nižší teplotu spalin, riziko dehtování paradoxně roste. Starší spotřebiče měly spaliny mnohem teplejší, díky čemuž komíny zůstávaly suché. U nových zařízení se však často stává, že spaliny v komínu natolik zchladnou, že dochází ke kondenzaci a tato nakondenzovaná vlhkost společně s nespálenými složkami vytváří ideální podmínky pro vznik dehtu.

Jaké jsou příčiny dehtování komínu?

Hlavní příčinou je vždy nízká teplota spalin ve spalinové cestě (v kouřovodu a komínu) a zároveň nedokonalé spalování. Jakmile spaliny klesnou pod tzv. rosný bod (obvykle mezi 50–100 °C dle vlhkosti a složení), dochází ke kondenzaci vodní páry. Spolu s ní se na stěnách komína usazují dehtové látky – především nespálené uhlovodíky.

Co konkrétně to způsobuje?

1. Nevhodná dimenze komína

  • Příliš velký průměr komína zpomaluje proudění spalin, které tak déle setrvávají v komíně a více se ochlazují. Výsledkem je kondenzace a tvorba dehtu.
  • Příliš malý průměr zase zpomaluje odvod spalin a omezuje komínový tah. Spaliny setrvávají ve spalovacím prostoru a spalování je nedokonalé, čímž dochází k poklesu teploty spalin a tvorbě dehtu.

2. Nedostatek spalovacího vzduchu Nedostatek spalovacího vzduchu je často způsoben špatným topením. Častou chybou je přehnané přivírání vzduchu ve snaze „udržet oheň co nejdéle“. Výsledkem je kouřivý, studený plamen a nedokonalé spalování. Kvalitní spalování vyžaduje dostatek vzduchu. Pokud se přívod vzduchu příliš omezí, hoření se stane nedokonalým, vzniká více dehtových složek a snižuje se teplota spalin.

  • Mnozí lidé si myslí, že nižší teplota spalin znamená vyšší účinnost. Může se to zdát logické, ale mnohdy je opak pravdou. Při nedokonalém spalování odchází nespálené palivo pryč komínem ve formě dehtových částic a oxidu uhelnatého, což účinnost snižuje. V podstatě vypouštíte nespálené palivo komínem.
  • U spotřebičů typu „B“, které odebírají vzduch z místnosti, může nedostatek vzduchu vzniknout i bez zásahu obsluhy, a to nedostatečným přívodem vzduchu do místnosti nebo vlivem podtlakové ventilace (rekuperace, digestoř, odsávání z WC apod.). Spotřebič v tomto případě zpočátku topení funguje správně, ale postupně dochází k poklesu tlaku v místnosti a tím poklesu komínového tahu. V důsledku toho začne docházet k nedokonalému spalování. Podobný problém hrozí i u spotřebičů s externím přívodem vzduchu, a to pokud se přívodní potrubí ucpe (například vosím hnízdem nebo jinou překážkou).

3. Nekvalitní palivo Spalování vlhkého nebo nevhodně zpracovaného paliva je jednou z hlavních příčin dehtování. Při spalování vlhkého paliva je problém dosáhnout optimální teploty ve spalovacím prostoru, v důsledku toho opět dochází k nedokonalému spalování a dehtování.

4. Nevhodné zapojení výměníku do topného systému U kamen nebo kotlů s teplovodním výměníkem může být problémem nevhodné hydraulické zapojení. Výrobci spotřebičů v návodu uvádí nutnou teplotu na zpátečce. Toto je třeba zajistit vhodným způsobem. Pokud je v průběhu topení teplota na zpátečce nižší, než doporučuje výrobce (typicky 50–60 °C), nebo při zátopu trvá nepřiměřenou dobu, než je tato teplota dosažena, nejen že může docházet k dehtování, ale většina výrobců toto považuje za důvod k neuznání záruky na spotřebič.

Řešením je správné zapojení na topný systém (např. s termostatickým trojcestným ventilem na zpátečce kotle), nebo s jiným řešením, které aktivně hlídá a reguluje teplotu na zpátečce kotle.

Doporučení a prevence

  1. Teploměr na kouřovodu: Teploměr na kouřovodu je jednoduchá kontrola, zda spalování probíhá správně. Teplota spalin by měla být dle návodu výrobce. U spotřebičů na pevná paliva běžně 120–180 °C.
  2. Kvalitní komín: Kvalitní komín, nebo v případě staršího komínu správně provedené dodatečné vložkování, nejen že sníží riziko dehtování, ale zabrání následným škodám na zdivu a omítkách.
  3. Dostatečný přívod vzduchu pro spalování.

U kotlů a kamen s výměníkem navíc:

4.     Teploměr na zpátečce před kotlem: Je důležité alespoň občasně kontrolovat, zda je teplota vody ve zpátečce dle požadavků výrobce (50–60 °C). 5. Odborné zapojení topného systému.

Co dělat, když už je zadehtováno

V momentě, kdy se ve spalinové cestě vytvoří souvislá vrstva dehtu, je mechanické čištění velmi obtížné, někdy až nemožné. V takové situaci doporučujeme použít chemické odstraňovače sazí, jako je Kominíček, čistící poleno atp.

Jejich úkolem je změnit konzistenci nánosu – z lepkavé či tvrdé hmoty udělají sypkou a křehkou vrstvu. To umožní kominíkovi (nebo vám) následně komín úspěšně vyčistit, což by bez předchozí chemické reakce nebylo proveditelné. Pokud i poté zůstane silná vrstva dehtu, je třeba postup opakovat – chemické rozrušení a poté mechanické čištění.

Pozor: Chemické čištění nenahrazuje mechanické vyčištění komínu!



Máte potíže s dehtováním a nevíte, jak problém vyřešit?

Neváhejte se obrátit na naši firmu.

 Rádi vám poradíme, případně přijedeme na místo a pomůžeme s diagnostikou a návrhem řešení.

 

Čistý komín = bezpečný dům.

Nečekejte, až se objeví první flek na zdi nebo nepříjemný zápach. Prevence je vždy levnější než opravy.